This content is also available in:
English
FNA je využívána hlavn? pro diagnostiku fokálních lézí jater, zatímco perkutánní biopsie tlustou jehlou dostává p?ednost v diagnostice difúzních jaterních onemocn?ní (nap?. hepatitidy a cirhózy), pro n?ž jsou d?ležité architektonické detaily.
Sensitivita cytologie je vyšší než u histologie, která je však specifi?t?jší. Kombinace obou technik umožní vysokou citlivost a p?esné ur?ení léze.
FNA se provádí zpravidla perkutánn? s navád?ním pomocí po?íta?ové tomografie (CT), magnetické rezonance (MRI) nebo ultrasonografie. je to velmi citlivá a specifická metoda v diagnostice malignit. Falešn? pozitivní nálezy jsou velmi ?ídké. FNA neodliší hepatocelulární adenom, fokální nodulární hyperplázii a regenerativní uzly v cirhóze, je však v t?chto p?ípadech užite?ná vylou?ením malignity.
Sonograficky vedená FNA je použitelná i pro zisk materiálu z tumor? hilu jaterního, i když endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) s kartá?kovou cytologií je v t?chto p?ípadech preferovanou technikou. Byla použita i pro monitorování akutní celulární rejekce jaterních transplantát?.
Komplikace FNA jsou vzácné. Pat?í k nim krvácení, biliární peritonitis, rozsev nádoru, anafylaktický šok (po aspiraci echinokokové cysty).