Cylindrický epitel endocervixu

Epitel vystýlající endocervikální kanál a endocervikální krypty sestává z jedné vrstvy hlenotvorných cylindrických buněk. Jsou uspořádány jako laťky v plotě. Jádra jsou bazálně při bazální membráně, ale při aktivní hlenové sekreci mohou být vytlačena směrem k lumen.

Při zánětu může být vyjádřena deplece hlenu, při níž jsou buňky nižší a vykazují mitózy (nebo MIB-1 positivitu), aniž by se jednalo o nádor nebo preneoplazii.

 

Obrázek 2.4 Endocervikální epitel

 

Sekreční endocervikální buňky začínají na squamokolumnární junkci a vystýlají endocervix a endocervikální krypty. Jsou to hlenotvorné buňky tvořící hlenovou zátku, která chrání dělohu před bakteriální a mykotickou infekcí.

Řasinkové buňky jsou nejčetnější na endometriálně - endocervikálním spojení. Jejich hlavní funkcí je aktivní přesun hlenu po sliznici. Nacházejí se i jinde v hrdle jako “tubární” nebo “tuboendometrioidní metaplázie”, obvykle po instrumentálních výkonech, např. konizaci.

Rezervní buňky jsou malé kubické buňky ležící hluboko pod cylindrickými; jsou nápadnější při metaplázii, protože ta z nich vyrůstá. Rezervní buňky se nachází hlavně v transformační zóně a mohou být znázorněny odlišným imunofenotypem od horních cylindrických buněk.

Endocervical krypty zasahují na 0.5 až 1.0 cm pod epiteliální povrch.

X