Metody odběru

Barvící metody

Prostý kartáčkový odběr je jednodušší v dutině ústní v případě lokalizované léze (vezikulární, ulcerózní léze).

FNAB volnou rukou je užitečná u povrchových lézí, protože musí být lokalizovány a fixovány prsty odběratele. Povrchové, podkožní nebo podslizniční léze nemusí mít ultrasonografické navádění; ultrasonografické zobrazení je užitečné v upřesnění anatomických poměrů uzlu v prevenci komplikací (krvácení, hematom) a je absolutně nezbytné v případě hluboko uložených lézí (tumorů nazofaryngu, hlubokých laloků slinných žláz) nebo velkých cystických lézí. Malé léze lokalizované poblíž velkých cév vyžadují rovněž navádění.

Protože CT navádění není zobrazení v reálném čase, není v této anatomické ooblasti užitečné. Můžeme však využít “nepřímého ” CT navádění: pokud je k dispozici možnost přímého ultrasonografického zobrazení a CT scan místa vstupu punkce, lze směr pohybu jehly a délku kanálu určit předem pro odběr “volnou rukou”. Tato kombinace metod, vědomostí a zkušenosti je pro denní praxi velice důležitá.

„nepřímá” CT lokalizace

CT scan ukazuje velký tumor v levé retrofaryngeální krajině.(1.) „Stěna” dilatovaných kolaterálních cév znemožnila transkutánní punkci. (2). Na podkladě CT scanu byla punkce provedena přes faryngeální stěnu cestou dutiny ústní. (3).

Výsledek: nediferencovaný karcinom slinné žlázy:

Barvící metody

Můžeme použít barvení dle Giemsy (vzduchem fixované nátěry), barvení dle Papanicolaoua (PAP) nebo hematoxylin-eosin (HE). Barvení PAP i HE dobře zobrazují dlaždicové léze. Preparáty barvené dle Giemsy mohou prezentovat metachromázii: extracelulární matrix, cytoplazma myoepitelií a buňky pojivové tkáně vykazují růžové / purpurové metachromatické barvení. Tyto celulární a extracelulární komponenty hrají významnou úlohu v diagnostice lézí hlavy a krku, zejména slinné žlázy. Podle potřeby lze provést imunocytochemické vyšetření (z cytospinových nebo LBC preparátů).

Pro imucytochemii se používají cytobloky, ruční otisky “CellPrint®” nebo cytospinované preparáty. V 21. století jsou v diagnostice některých nádorů důležité molekulární diagnostické metody. Pokud je třeba, uvažujte o možném molekulárním vyšetření při zpracování materiálu. Všechny aspirované buňky obsahují DNA a RNA pro molekulární metody, příprava je jednoduchá. Identifikace jednotlivých buněk, z nichž byla DNA nebo RNA získána, může být složitá, protože v nátěrech je směs buněk. Pokud byly vybrány nádorové buňky předbarvením a diagnózou, je metoda snadno hodnotitelná. Pro přímé molekulární studie metoda FISH funguje ve všech typech buněk.

Nejdůležitější otázky řešené pomocí molekulárních metod v cytopatologii hlavy a krku:

Diagnóza metastatických tumorů: např. melanomu, epitelových metastatických tumorů ze štítné žlázy, plic, prsu atp. Metastázy tumorů měkkých tkání, žaludku, jiných gastrointestinálních tumorů nebo tumorů ovariálního původu.
MASC (mammary like serous carcinoma of the salivary gland) obsahuje vždy diagnostickou translokaci, která vyústí ve fúzní gen: (t(12;15) (p13;q25) ETV6-NTRK3 fúzní gen); to lze již prokazovat pomocí metody FISH.
Velmi slibná je translokace v mukoepidermoidním karcinomu: t11;19) (q21;p13) MECT1(CRTC1)-MAML2. Přítomnost této translokace zřejmě vyústí ve stabilnější karyotyp, což naznačuje lepší prognózu.

V patologii slinných žláz vzniklo více molekulárních studií in (např. PLAG1 a HMGA2 gen v pleiomorfních adenomech, zatím však nejsou diagnosticky využívány.