Klinické znaky

• Představuje přibližně 50% všech dětských sarkomů měkkých tkání
• 1/3 případů je diagnostikována v prvních třech letech života
• Může být kongenitální
• Většina vyrůstá z kosterních svalů, může však být i viscerální
• Ty, které vycházejí z kosterního svalu jsou zejména sdruženy s genetickými fúzemi
• Kolem 65% jen diagnostikováno u dětí (50% se objevuje v první dekádě)
• Mírná převaha chlapců
• Vzácné familiární formy jsou popsány v souvislosti s Li-Fraumeniho syndromem, syndromem baocelulárních névů, pleuropulmonárním blastomem, Beckwith-Wiedemannovým syndromem a neurofibromatózou
• Asociace s kongenitálními anomáliemi centrálního nervového systému genitourinárního traktu, gastrointestinálního traktu a cardiovaskulárního systému
• Sdružen s nízkým ekonomickým statusem
• Bimodální věková distribuce: vrcholy v 3 - 5 letech a 16 -17 letech
• 95% případ u dětí tvoří alveolární nebo embryonální podtyp
• Sdružení primární lokalizace, věku a morfologie (embryonální/alveolární) je osobitým znakem:
• Embryonální
  • U dětí (může být kongenitální)
  • Většinou v orbitě nebo na perineu
  • Hlava a krk, nasofarynx a genitourinární trakt
  • Zřídka se šíří do lymfatických uzlin
• Alveolární
  • V adolescenci
  • Nejagresivnější podtyp
  • Končetiny, perineum a periorbitální oblast
  • Neobvyklá manifestace: podobný leukémii
  • Metastazuje do regionálních lymfatických uzlin a podél fascií
• Symptomy závisí na lokalizaci

• Embryonálníal (ERMS)
  • Trsy nebo izolované buňky
  • Myxoidní stroma a “tigroidní” pozadí v 20% případů (v Giemsově barvení)
  • Lymfoglandulární tělíska přítomna ve 20%
  • Větší buněčná variabilita: spektrum od primitivních mesenchymálních buněk (fusiformních nebo hvězdicovitých) k vysoce diferencovaným rabdomyoblastům
  • Dvou- a vícejaderné nádorové buňky (pruhovité) jsou důležitým diferenciálně diagnostickým znakem
  • Přítomnost pulcovitých nebo raketovitých buněk” a buněk vzhledu stuhy
  • Jádra s jemným granulárním chromatinem
  • Cytoplazmatické glykogenové vakuoly
• Alveolární (ARMS)
  • Buněčné nátěry
  • Pozadí s apoptotickými tělísky může napodobit Burkittův lymfom
  • Tigroidní pozadí
  • Vágně kohezivní agregáty uniformních malých kulatých modrých buněk
  • Jemný chromatin
  • Vícejaderné obrovské nádorové buňky s eosinofilní cytoplazmou
  • Nenápadná jadérka (výjimečně mohou být nápadná)
  • Vakuoly glykogenu v cytoplazmě
  • V některých buňkách je patrný rabdoidní fenotyp
• Ačkoli tyto dva hlavní podtypy rabdomyosarkomu vykazují určité rozdíly             v cytomorfologii, většin autorů nespoléhá na pouhou morfologii v diferenciální diagnóze
• Cytogenetické a molekulární techniky mohou být velmi přínosné; někdy je nutné histopatologické potvrzení 

Imunocytochemie

• Alfa-aktin: pozitivní
• Desmin: pozitivní
• Myosin: pozitivní
• Myoglobin: pozitivní
• Myogenin: pozitivní (citlivější než Myo-D1 v materiálu fixovaném formalinem); silná a difúzní jaderná exprese hlavně alveolárním typu; koreluje se špatnou prognózou
• MyoD1: pozitivní - (citlivější než myogenin ve zmrazeném materiálu). Společně s myogeninem jsou následující markery citlivější a specifičtější pro kosterní sval
• HHF35: pozitivní
• CD56 (N-CAM): pozitivní, někdy silně pozitivní ^(11,12)
• “Aberantní” barvení: NSE, synaptofysin, Leu7, cytokeratin, neurofilamenta, S-100 protein a CD99
• WT1: Pozitivní (jen cytoplazma)

Genetické studie

• Alveolární podtyp má dvě hlavní charakteristické translokace:
  • t (2; 13) (q35; q14) v 70% případů
  •  t(1;13)(p36;q14) v 10-20% případů
    • Sdružený s:
      • mladšími pacienty
      • lepší prognózou
      • postižením končetin
  • Ve 30% případů není prokázána žádná translokace pomocí RT_PCR
  • Solidní varianty jsou s větší pravděpodobností PAX/FKHR negativní
  • RMS bez fúze se chovají podobně jako ERMS
• Embryonální subtyp :
  • Ztráta heterozygosity (LOH) na lokusu 11p15 genu IGF II
  • delece 1p
• Oba podtypy rabdomyosarkomu mají overexpresi genu IGF II

Diferenciální diagnóza

• Periferní neuroektodermální tumory (PNET)
  • Tigroidní pozadí
  • Synaptofysin: pozitivní
  • Chromogranin: pozitivní
  • NSE: pozitivní
  • Desmin: pozitivní (příležitostně)
  • Myogenin nebo aktin: negativní
  • t(11;22)(q24;q12)
• Desmoplastický malobuněčný
  • Obvykle intraabdominální
  • Jádra s granulárním chromatinem
  • Vysoký N/C poměr
  • Prominentní desmoplastické stroma
  • Rozdílná diferenciace
  • Myo-D1-negativní
  • Myogenin: negativní
  • WT1- jaderná positivita
• Neuroblastom
  • Obvykle secernuje katecholaminy
  • Neuroblasty většinou v různém stupni diferenciace
  • Typický chromatin neuroendokrinních buněk (“sůl a pepř”)
  • Neuropil často přítomen
  • Rosety často přítomny
  • CD56 N-CAM: pozitivní
  • Vimentin: negativní
  • Synaptofysin: pozitivní
  • Svalové markery: negativní
• Lymfom
  • Lymfoglandulární tělíska (Giemsovo barvení)
  • Jednotlivé buňky
  • CD45: pozitivní
  • Svalové markery: negativní
• Rabdoidní tumor
  • Chybí pruhovité a pentlicovité buňky
  • Monotónnější buněčná populace s rabdoidními znaky
  • Bledá jádra s vezikulárním chromatinem
• INI1 : negativní

Hlavní fakta

• Celkové pětileté přežití: 50%-75%
• Prognóza závisí na:
  • Věku v době diagnózy; nejlepší přežití mají pacienti diagnostikovaní mezi jedním a osmi lety věku
  • Lokalizace: dvouleté bezpříznakové přežití v orbitální oblasti je 77%, proti 24% u intrathorakálních tumorů
  • Stádium
  • Mezinárodní prognostická klasifikace pediatrického rabdomyosarkomu
    • Dobrá prognóza
      • Botryoidní
      • Vřetenobuněčný
    • Intermediární prognóza
      • Embryonální
    • Špatná prognóza
      • Alveolární
      • RMS s difúzní anaplázií
      • Nediferencovaný sarkom
    • Nejistá prognóza
      • Rabdoidní znaky
• t (1; 13) (q36; q14)
  • většinou u mladých pacientů
  • s tumory na končetinách