Hlavní znaky HSIL

Je žádoucí znát variace vzhledu HSIL.

  • Keratinizující
  • Nekeratinizující velké buňky
  • HSIL v nezralé skvamózní metaplázii
  • Malobuněčná těžká dyskaryóza
  • HSIL v atrofii 

 

Keratinizující

Vzhled

Tyto nátěry mohou být vysoce buněčné vzhledem ke zralé povaze této dysplázie. Buňky jsou v plachtách s natěsnanými jádry, překrýváním jader a disociací buněk ze skupin. V LBC preparátech je disociation patrnější v důsledku mechanické povahy přípravy.

Nádorová diatéza chabí, i když někdy buňky mohou připomínat invazivní karcinom, který představuje důležitou diferenciální diagnózu: vedle diatézy hledáme známky krvácení a tkáňové fragmenty.

V jiných případech mohou být vyjádřeny známky HPV infekce s parakeratózou a dyskaryózou, která může znesnadnit grading této SIL (Faquin et al. 2001); NC poměr nemusí být tak vysoký, jak očekáváme u HSIL.                   

Jádro

Jádra keratinizujících HSIL jsou často pyknotická a hyperchromní, až téměř černá. Některé buňky mají vysoký NC poměr, v jinýách může být nižší než očekávaný u HSIL. Pokud je chromatin viditelný, je hrubý a nepravidelně distribuovaný- umožňuje diagnózu HSIL.

Cytoplazma

Protože léze je keratinizující, cytoplazma je denzní a refraktilní. Obecně je eozinofilní nebo orangofilní někdy může být i cyanofilní.

 

Obrázek 9c-12 (a, b). HSIL spíše CIN3 (high-grade dyskaryóza, těžká) s keratinizací - potvrzená CIN3

[FIGURES]

 

Nekeratinizující velkobuněčná HSIL

Vzhled

Tvětšinou velmi buněčné preparáty. Abnormální buňky jsou ve skupinách, plachtách i jednotlivě. Skupinky a plachty jsou natěsnané, a architektonicky narušené protože buňky ztratily polaritu. Jednotlivé buňky disociují ze skupin a plachet.

Jádro

Jádra vykazují variaci velikosti a tvaru, ale obecně je tvar kulatý nebo oválný. Modelace jader může být znakem této formy HSIL. Nepravidelné jaderné hranice lze hodnotit v disociovaných jednotlivých buňkách. Ačkoli sama o sobě by neměla být důvodem k definitivní diagnóze, nahá abnormální jádra jsou diagnostickým znakem.

Chromatin je v tomto případě variabilní, protože jsou vyjádřeny i variace vzhledu

  • Jádra mohou být hypochromní s blandním chromatinem
  • Jádra mohou být normochromatic s jemně granulárním ale nepravidelným chromatinem
  • Jádra mohou být hyperchromní s granulárním hrubým nepravidelným chromatinem.

Cytoplazma

Cytoplazma je úzká (a někdy mohou být holá jádra) s nejasnými buněčnými hranicemi. Někdy je obtížné rozhodnout, zda jsou buňky dlaždicového nebo žlázového původu.

Nukleocytoplazmatický poměr

vzhledem k špatně definovaným cytoplazmatickým okrajům a delikátní cytoplazmě může být obtížné stanovení NC poměru. Diagnóza spočívá na abnormální struktuře chromatinu a nepravidelné jaderné membráně (dyskaryóze) a poruše uspořádání buněk.

 

Obrázek 9c-13

HSIL vykazující dyskaryózu ‘velkých bledých buněk’. Všimněte si chaotické distribuce abnormálních buněk, anizocytózy a cytolýzy s nemožností určení NC poměru. 

 

HSIL v nezralé dlaždicové metaplázii

HSIL typicky postihuje TZ (transformační zónu) hrdla, vychází z nezralé dlaždicové metaplázie. [Link to Chapter 4-Pathogenesis of cervical cancer] Interpretace může být obtížná, pokud metaplázie zůstává nezralá (viz též ASC-H níže).

Vzhled

Tyto buňky jsou obvykle přítomny jednotlivě oproti nezralým metaplastickým buňkám, jež jsou zpravidla v malých skupinkách. Velmi důležitým znakem těchto buněk v konvenční cytologii je někdy jejich přítomnost v pruzích hlenu, což může napomoci vyhledání dalších abnormálních buněk. Buňky se liší velikostí a tvarem, to je znakem jejich abnormální povahy. Tato léze může koexistovat s dalšími typy HSIL.

Jádro

NC poměr normální nezralé skvamózní buňyk je vyšší než v intermediární buňce a může dosáhnout 50%. Diagnóza HSIL závisí na abnormální struktuře chromatinu a jaderné membrány. Jaderná membrána je nepravidelná a může obsahovat zářezy; jádra jsou pleomorfní s anizokaryózou. Chromatin je zpravidla hyperchromní a hrubě granulární.

Cytoplazma

Cytoplazma je hustá, nikoli však refraktilní, s dobře definovanými hranicemi. Může být vakuolizovaná. NC poměr je srovnatelný s normálními nezralými metaplastickými buňkami, ale většinou je nad 50% v HSIL

 

Obrázek 9c-14 (a-b). HSIL v nezralé metaplázii

HSIL v nezralé metaplázii vykazuje abnormální strukturual chromatinu, protáhlou cytoplazmu a vyšší NC poměr než v 
(b), kde je pro srovnání nezralá skvamózní metapázie s typickými ‘vytaženými ’ buněčnými formacemi. Tyto obrázky ukazují rozdíl zvlášt zřetelně a jsou reprodukovány od Nayar & Wilbur (2014)

 

 

Malobuněčná těžká dyskaryóza

Vzhled

zde se jedná o neobvyklou ale dobře popsanou manifestaci HSIL v CIN3 ačkoli je třeba připomenout, že jádra v HSIL jsou zpravidla menší než v LSIL. V malobuněčné těžké dyskaryóze jsou jádra jen o málo větší než v lymfocytech , neutrofilech nebo normálních intermediárních skvamózní buňkách. Cytologický preparát je zpravidla vysoce buněčný a abnormální buňky buď v hyperchromních natěsnaných formacích nebo jednotlivě. Skupinky jsou nahloučené bez zřejmých buněčných hranic. Jádra vykazují ztrátu polarity. Tento typ HSIL odpovídá CIN3 spíše než CIN2 a je zřídka kombinován s LSIL nebo CIN2.

Malobuněčná těžká dyskaryóza může mít znaky neuroendokrinní diferenciace; v takovém případě budou buňky větší, oválné spíše než okrouhlé a mohou vykazovat modelaci jader v kohezivních skupinách.

Jádro

Jádra jsou většinou okrouhlá, podobné velikosti a tvaru v jednotlivých případech. Obvykle jsou hyperchromní s relativně uniformní distribucí chromatinu. Chromatin je variabilní od jemného k hrubému a může být bledý spíše než hyperchromní, jak popsal Smith a Turnbull (1997). Jaderná membrána vykazuje často nepravidelnosti a zářezy.

Cytoplazma

V důsledku ndostatku maturace se může NC poměr blížit 100% abýt vyšší než v nezralých metaplastických nebo parabazálních buňkách. Cytoplazma může být nenápadná. pokud je vidět, je bazofilní.

Diferenciální diagnóza

diferenciální diagnóza malobuněčné dyskaryózy zahrnuje consists nenaádorové položky jako folikulární cervicitis, endometriální buňky a nezralou skvamózní metaplázii.  Jakmile je rozpoznána jako HSIL bude klasifikována jako high-grade dyskaryóza (těžká) a nemůže být zaměněna s LSIL.

Diferenciální diagnóza zahrnuje i malobuněčný neuroendokrinní karcinom, kterýsestává z poněkud větších buněk, hrubé granularity a modelování oválných jader a přítomnosti nádorové diatézy, krve a častých mitóz. 

 

Obrázek 9c-15. malobuněčná těžká dyskaryóza (HSIL spíše CIN3). 

(a) Jádra jsou jen o málo větší než v intermediárních buňkách nebo neutrofilních granulocytech; NC poměr j více než 50% (ve zvětšení x100).
(b) Malobuněčná dyskaryóza (zvětšení x50) reprodukováno od Smith & Turnbull (1997)

 

HSIL v postmenopauzálních vzorcích

Atrofické vzorky jsou vždy obtížné, protože atrofický obraz sestává z hyperchromních parabazálních plachet buněk s vysokým NC poměrem v pozadí zánětu a autolýzy. Všechny tyto znaky jsou i v HSIL.

pozornost je třeba věnovat vzorkům se zvláštní populací buněk, které vystupují z uniformního atrofického obrazu. HSIL bude mít znaky dyskaryózy: nepravidelný chromatin, anisocytózu a nepravidelnou jadernou membránu. V přítomnosti atrofické vaginitis, kdy normální buňky mohou být zvětšeny a poněkud atypické, je možno podat krátce lokálně estrogen. HPV stanovení může být v této situaci rovněž přínosné. 

 

Figure 9c-15 (a-b). 

[FIGURES]

X