Potenciální falešně negativní nálezy

Většinou jde o známé typy HSIL, které neuniknou rozpoznání, pokud je cytologové budou znát.

Malobuněčná dyskaryóza. V podstatě jde o typický carcinoma in situ, ale buňky jsou zrádně malé, jen o málo větší než neutrofil. Pozornost věnovaná struktuře jaderného chromatinu umožní rozpoznat tento typ HSIL i v případech, kdy je přítomno pouze několik málo buněk, stejně jako v případě níže vyobrazené buňky, která byla v preparátu jediná. 

Obrázek 10.1 (a) Malobuněčná HSIL   
Obrázek 10.1 (b) Izolovaná abnormální buňka   

 

Bledá dyskaryóza Ačkoli HSIL je obvykle charakterizována hyperchromázií, jádro může být bledé, obtížně odlišitelné od nezralé dlaždicové metaplázie – nebo od endocervikálních buněk, když jsou buňky větší  

Obrázek 10.2 (a) HSIL (CIN2) z buněk s bledými jádry
Obrázek 10.2 (b) HSIL (CIN3) ) z buněk s velkými bledými jádry

 

HSIL z malých a bledých buněk (jader) jako úskalí v cervikální cytologii jsou popsány a ilustrovány detailně Smithem & Turnbullem (1997)

Hyperchromní natěsnané buněčné skupiny

Minibiopsie nebo hyperchromní natěsnané skupiny buněk HSIL nebo dokonce karcinomu mohou být přehlédnuty v primárním screeningu nebo chybně interpretovány v supervizi. Tyto buňky mohou napodobovat endometriální buňky, plošné formace buněk dolního děložního segmentu nebo trsy endocervikálních buněk s reaktivními změnami.

Obrázek 10.3 (a-c) Hyperchromní natěsnané buněčné skupiny

Figure 10.3. a)
Figure 10.3.b)
Figure 10.3.c)

 

Tyto příklady hyperchromních natěsnaných skupin HSIL byly všechny ověřeny jako CIN3. Některé si lze prohlédnout pomocí přímých odkazů na BSCC terminologický dotazník a u Dentona et al. 2008.

‘Zánětlivé nátěry’

V minulosti byly HSIL nebo dokonce karcinom podhodnoceny jako nespecifický zánět. Soustředěná pozornost na buněčné detaily ve velkém zvětšení by měla této chybě zabránit. 

Obrázek 10.4 HSIL+ s těžkým zánětem

 

Cytologické změny s rizikem falešně negativního nálezu

Konvenční nátěry nesou riziko falešné negativity, pokud jsou dysplastické buňky malé, nepočetné, jádra světlá (Mitchell & Medley 1995; Demay 1996) a pokud ‘minibiopsie’ jsou přehlédnuty v primárním screeningu (Robertson & Woodend 1993; Demay 2000). Podobné nálezy byly publikovány pro LBC metodu ThinPrep (Leung et al. 2008).

Minibiopsie/hyperchromní buněčné skupinky a řídké abnormální buňky byly prokázány jako nejobvyklejší příčina falešně negativních a potenciálních falešně negativních cytologií s užitím SurePath (Gupta et al.2013).

X