9c. Cervikální cytopatologie: Cytologické abnormality

Kritéria pro odlišení normálních a abnormálních buněk

Cervikální screeningový program závisí v jádru na schopnosti cytologa detekovat abnormální buňky mezi tisíci normálních buněk ve stěru barveném dle Papanicolaoua nebo preparátu z tekutého média (liquid-based cytology – LBC) s použitím světelného mikroskopu. Se screeningovou zkušeností a znalostí patologických procesů by cytolog měl být schopen předpovědět histologický nález pacientky.

V cytologii je důležité aplikovat striktně morfologická kritéria každé hodnocené buňky. Tímto postupem od samého počátku výcviku se vytvoří porozumění rozdílům mezi benigními, dysplastickými/dyskaryotickými (preneoplastickými) a maligními buňkami.

Buňka má dvě hlavní součásti, jádro a cytoplazmu. Obecně vyjádřeno poskytuje stav jádra informaci o zdraví buňky, cytoplazma o typu a stupni maturace.

  • Cervikální screeningový program závisí na schopnosti screenera detekovat dysplastické/dyskaryotické buňky
  • Cytologický screener by měl být schopen předpovědět histologický nález
  • Stav jádra posyktuje informaci o zdraví buňky
  • Cytoplazma podává informaci o typu buněk a stupni maturace 

 

Table 9c-1. Kritéria pro stanovení diagnózy mezi benigními a neoplastickými buňkami

Benigní kritéria

 

Nádorová kritéria

 

Chromatin je jemný a pravidelně distribuovaný

 

Chromatin je hrubý, shluklý a nepravidelně distribuovaný

Velikost a tvar jádra jsou ve fyziologických mezích ve vztahu k úrovni maturace epitelu

 

Jádra vykazují velikostní a tvarové variace uvnitř téže buněčné populace

Jaderná membrána je rovnoměrná

 

Jaderná membrána je nerovnoměrná po obvodu a vykazuje indentace a/nebo ztluštění, marginaci chromatinu a shlukování

Jádra jsou normochromní a euchromní

 

Jádra jsou zpravidla hyperchromní a mezi skupinkami aneuchromní

Vícejadernost je možná, ale vzácná (hojení, reaktive endocervikální epitelie)

 

Vícejadernost je obvyklá, odráží rychlý buněčný obrat

Nucleoly jsou malé, pravidelného počtu a velikosti, ale mohou být zvětšená, ale zároveň pravidelná u hojení/regenerace

 

Nukleoly, pokud jsou přítomny , jsou velké, nepravidelné a v jednotlivých jádrech variabilní. Jsou výraznější v karcinomu než v dysplázii/dyskaryóze

Buňky jsou kohezivní, architektura je zachována

 

Ztráta koheze (buňky se uvlňují ze skupin). Jádra jsou natěsnána v plachtách /trsech.

Mitózy se normálně objevují pouze v bazální vrstvě, takže se v cervikálním stěru objeví zřídka (hojení/regenerace)

 

Mitotické figury mohou být přítomny ve všech vrstvách epitelu

 

Invazivnímu dlaždicovému karcinomu hrdla předchází zpravidla spektrum přednádorových změn označovaných cervikální intraepiteliální neoplázie (CIN), které se vyvíjejí v dlaždicovém epitelu hrdla v oblasti transformační zóny. CIN mohou být přítomny na hrdle řadu let před rozvojem invazivní léze; CIN mohou regredovat, persistovat nebo progredovat.

Rozlišují se tři stupně CIN s rostoucím rizikem progrese a snížující se pravděpodobností regrese: CIN1, CIN2 a CIN3; CIN3 je rovna carcinoma in situ. CIN1 je těsně sdružena s infekcí humánním papilomavirem (HPV) od níž ji nelze spolehlivě odlišit.

Adenokarcinom hrdla je ve srovnání s dlaždicovým karcinomem vzácný a může mu předcházet high-grade cervikální glandulární intraepiteliální neoplázie (CGIN), která odpovídá adenocarcinoma in situ (AIS). Low-grade CGIN je popsána, ale zřídka diagnostikována. [Link to Chapter 4 - Pathogenesis of cervical cancer and its precursors]

Buněčné změny dlaždicového karcinomu a adenokarcinomu jsou rovněž pozorovány v CIN a CGIN a vyjádřeny na cytologických preparátech. Stupeň abnormality může být low-grade nebo high-grade; invaze může být cytologicky suspektní, potvrdit ji lze pouze histologicky. Rozlišení těchto abnormalit od benigních a reaktivních změn je základem Pap [Papanicoloauova] testu.

Morfologická terminologie použitá v této kapitole je v souladu s Bethesda systémem (TBS) (Nayar & Solomon 2004; Nayar & Wilbur 2015). EU směrnice doporučují, aby terminologie byly převoditelné do TBS (Herbert et al. 2007), což umožňuje použití termínu dyskaryóza, užívaném v UK terminologii (Denton et al. 2008), a dysplázie.

 

Morfologická kritéria použitá v této kapitole jsou v souladu s EU směrnicemi a Bethesda systémem pro popisování cervikálních cytologií.

 

X